Valentýnské vyznání
Když únor mrazem barví okna bíle, já v srdci nosím teplo každé chvíle, kterou jsme spolu, ruku v ruce, ušli, když osud nám dal jednu společnou duši. Jsi moje světlo, tichý přístav v bouři, jsi plamen, co se nikdy nezakouří. Dnes na Valentýna šeptám tiše jen: Díky, že jsi můj nejkrásnější sen.
This poem was written by AI. Copy it, share it, use it in cards or speeches — it's completely free and yours to use.
Free
CC0
Commercial Use
