Valentýnské vyznání
Když únor mrazem barví okna bíle, já v srdci nosím teplo každé chvíle, kterou jsme spolu, ruku v ruce, ušli, když osud nám dal jednu společnou duši. Jsi moje světlo, tichý přístav v bouři, jsi plamen, co se nikdy nezakouří. Dnes na Valentýna šeptám tiše jen: Díky, že jsi můj nejkrásnější sen.
Ten wiersz został napisany przez AI. Skopiuj go, udostępnij, użyj na kartkach lub w przemówieniach — jest całkowicie darmowy i do Twojej dyspozycji.
Darmowe
CC0
Użytek komercyjny
