Valentýnské vyznání
Když únor mrazem barví okna bíle, já v srdci nosím teplo každé chvíle, kterou jsme spolu, ruku v ruce, ušli, když osud nám dal jednu společnou duši. Jsi moje světlo, tichý přístav v bouři, jsi plamen, co se nikdy nezakouří. Dnes na Valentýna šeptám tiše jen: Díky, že jsi můj nejkrásnější sen.
บทกวีนี้เขียนโดย AI คัดลอก แชร์ หรือใช้ในการ์ดหรือสุนทรพจน์ — เป็นของคุณและใช้งานได้ฟรีทั้งหมด
ฟรี
CC0
การใช้งานเชิงพาณิชย์
